.jpg)
Dění u nás v roce 2016
Přidali jsme se do projektu GIVT.cz. Pokud nakupujete na internetu – od svetru, přes parfém, televizor, dovolenou a nebo si objednáváte jídlo domů – můžete nám pomoci.
Uděláte to takto:
1. Před nákupem půjdete na http://bit.ly/SpolekSlunečnice
2. Vyberete naši organizaci a e-shop na kterém chcete nakoupit
3. Nakoupíte, jak jste zvyklí
To je celé. Nestojí vás to ani korunu navíc a my dostaneme část peněz z ceny nákupu.
Pokud nechcete na tuto možnost pomoci nikdy zapomenout, TADY najdete chytré rozšíření prohlížeče, které vám vždy při nakupování GIVT připomene. Toto rozšíření ale zatím funguje jenom v prohlížeči Google Chrome.
Nakupovat se dá i anonymně, takže pokud nechcete, nemusíte se nikam registrovat. A můžete o této možnosti říci i svým přátelům – ať nenakupují "zbytečně" :)
Díky, že na nás myslíte a pomáháte nám!
Vánoční posezení
V pondělí 19. prosince se ve Spolku Slunečnice uskutečnilo Vánoční setkání. Přišli se za námi podívat nejen uživatelé naší služby s rodinnými příslušníky, ale také naši příznivci paní Tláskalová, paní Hadravová, pan Pomezný,… a nechyběli ani zástupci ze sociálního odboru ve Vimperku. A co se u nás všechno dělo? Na to se můžete podívat na fotografiích, kterých máme ze včerejšího dne opravdu plno. Vážení a milí, závěrem Vám přejeme krásné svátky vánoční, ať vám přinesou chvíle radostné, aby čarovná atmosféra přetrvala a úspěchy příštího roku, ať předstihnou roky minulé. V novém roce lásku, zdraví, svornost a všeho hojnost. Z upřímného srdce přejí všichni ze Spolku Slunečnice.
Příjemně strávený předvánoční den
Dnes jsme se s uživateli vydali na Předvánoční koncert vimperského dechového orchestru. Nadýchali jsme se báječné vánoční atmosféry a všichni jsme byli velice překvapeni, jak skvělý dechový orchestr ve Vimperku je. Celému sboru přejeme mnoho hudebních úspěchů v dalších letech a ještě jednou moc děkujeme za krásně strávené dopoledne.
Vánoční dárky z Charitního šatníku
Dárky pro naše uživatele přinesla do Spolku Slunečnice paní Švarcová z místní charity. A o jakých dárcích zde mluvíme? O tašce plné pletených ponožek. Při rozdělování se mezi uživateli strhla pěkná mela. Ale nebojte se, dostalo se na každého. Ponožky už mají své majitele a my všichni paní Švarcové moc děkujeme za tyto krásné praktické dárky.
Předvánoční čas
Krátce před vánocemi jsme měli milou příležitost vystavit naše keramické vánoční zboží ve vimperském kostele. V kostele Navštívení Panny Marie. Připravili jsme si keramické andílky, vánoční svícny... a v pátek vše do kostela odnesli. Děkujeme paní Předotové – pastorační asistence, která se nás ujala a provedla nás zákristií až do kostela. Přišel za námi i vimperský farář, pan Jaromír Stehlík, kterému jsme společně předali dárek v podobě keramického anděla.
Máme rádi sněhuláky
I ve Slunečnici se učíme základy práce na počítači. Na internetu vyhledáváme spoustu informací, např. jízdní řády, recepty na vaření, informace o našem městě aj. A na stránkách Turistického informačního střediska Vimperk jsme se dozvěděli o soutěži s tématem „Máme rádi sněhuláky“. A protože jsme se zúčastnili i loni, pustili jsme se do práce – malování sněhuláků, sněhuláci skládané a lepené z papíru, háčkované, ale i keramické. Pak už nás jen čekala návštěva infocentra, kam jsme naše výtvory donesli. Zároveň jsme se velmi těšili na prohlídku vimperského mechanického betlému. A o tom všem jsme si zašli ještě popovídat do cukrárny.
Keramika ve Slunečnici
V rámci grantu Jihočeského kraje probíhal projekt pro žáky vimperské praktické školy s názvem „Keramika ve Slunečnici“. A jaká je práce s keramickou hlínou? Hlína je měkká, příjemná na dotek. Pro dětskou tvořivost je skvělým materiálem, který přispívá k přirozené touze něco tvořit, něco zkoušet. Děti se během roku seznamovaly s tímto materiálem, s pracovními postupy a s výrobou. Z fotografií zjistíte, že se jim opravdu dařilo...
Předvánoční čas ve Slunečnici
Předvánoční čas prožíváme ve velmi příjemné sváteční atmosféře. A jelikož my u nás ve Slunečnici nezahálíme, pilně se připravujeme na zdobení vánočního stromečku, vyrábíme různé dekorace, zpíváme si vánoční písně a koledy. Plnými doušky nasáváme vánoční atmosféru.
Již před příchodem Mikuláše prostory Slunečnice vyzdobily naše obrázky s tématem „To je můj anděl“. Ale nejen obrázky zdobí Slunečnici. Obdiv a uznání si zaslouží Soňa, a hlavně její čertovsky šikovné ruce. Soňa, jak se říká „nemá ruce v kapsách, proto může makat“, seděla a věnovala se hodiny a hodiny háčkování vánočních hvězdiček, stromečků, sněhuláků, andílků...
Tak si rozsviťte první svíčku na adventním věnci a načerpejte i vy tu krásnou vánoční atmosféru jako my.
Zdobení stromečku na náměstí
Předvánoční čas jsme si ve Slunečnici zpříjemnili výrobou ozdob na stromeček. Jelikož měl mít stromeček jen cca 50 cm, tak jsme se rozhodli pro malé vykrajované ozdoby z keramické hlíny.
V úterý 22. listopadu jsme se společně vydali na vimperké náměstí, kde jsme stromeček ozdobili. Jak můžete vidět na fotografiích, nebyla to vůbec jednoduchá práce.
Za naši snahu jsme byli při Adventních trzích dne 26. 11. 2016 odměněni. Dostali jsme „Soubor 150 her“, perníčky, omalovánky „Vymaluj si Vimperk“ apod.
Moc děkujeme za dárky a za možnost zúčastnit se této krásné akce.
Při práci s keramickou hlínou se používá Axmanova technika modelování (ATM), která vznikla po mnohaletých zkušenostech modelování s nevidícími.
Během nabytého dopoledne si naši uživatelé mohli vyzkoušet práci s keramickou hlínou z trošku jiného pohledu, než ji znají od nás.
Všichni uživatelé si vytvořili z hlíny svůj portrét. Při práci jsme se všichni skvěle bavili. Teď už jen čekáme, až nám hlína uschne, projde výpalem a vytvořené portréty budou krásně zdobit naše prostory.
Slunečnicí se pokaždé rozezněly tóny houslí a kytary. Slyšeli jsme i písničky ze známých českých pohádkových filmů. Byli jsme aktivně a hlavně s humorem zapojováni do programu. Již nyní se těšíme na poslední a to vánoční setkání.
EPP - Pomáhej pohybem
Spolek Slunečnice patří mezi vybrané projekty Nadace ČEZ – aplikace EPP – Pomáhej pohybem!
Hlavním cílem Spolku Slunečnice je prostřednictvím registrované sociální služby Sociálně terapeutické dílny nabízet přátelské, bezpečné a inspirativní aktivity pro osoby se zdravotním, mentálním a kombinovaným postižením, poskytovat jim komplexní podporu a rozvoj a zabránit jejich sociálnímu vyloučení. Z důvodu nutnosti speciálního přístupu a podpory všech uživatelů se specifickými nároky, je pro jejich rozvoj a psychiku nutný individuální přístup v příjemném a klidném prostředí.
Proto jsme se rozhodli zřídit příjemné prostředí, ve kterém bude probíhat proces učení, vzdělávání i odpočinku, s maximální individuální podporou každého uživatele. „Edukační místnost“ vybavíme speciálním nábytkem, didaktickými hrami a pomůckami pro rozvoj hrubé a jemné motoriky. Tyto pomůcky jsou nejen prostředkem zábavy a procvičování získaných znalostí a vědomostí, ale také podporují poznávání okolního světa, rozvíjí myšlení, dovednosti, vědomosti, podněcují tvořivost, spontaneitu, spolupráci i soutěživost.
Mobilní aplikace EPP od Skupiny ČEZ – Pomáhej pohybem je nástroj, díky kterému má uživatel možnost vlastním aktivním pohybem určovat, které projekty a v jaké výši má Nadace ČEZ finančně podpořit.
Pomozte nám i Vy, stažením a používáním této aplikace.
DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ SE ROZHODNOUT NÁS PODPOŘIT!
Výstava v Domově Kůsov
V prvním říjnovém týdnu proběhla prodejní výstava spojená s prezentací Spolku Slunečnice v Domově pro seniory Kůsov.
Zveme všechny, kteří si chtějí prohlédnout prostory Spolku Slunečnice a vyzkoušet si práci s keramickou hlínou.
Vlčí a jelení výběh
Ve středu 5. října jsme vyrazili na výlet na Srní na Vlčí výběh a poté na Kvildu na Jelení výběh.
Jeli jsme autobusem a po příjezdu na Vlčí výběh jsme se prvně podívali do Návštěvnického centra, kde nám pán povídal o vlcích a ukázal nám plno fotek a videí. Viděli jsme dokonce i malá vlčata. Vyprávěl nám i pohádku k jednomu natočenému videu vlčat. Moc jsme se u toho zasmáli.
Po vyprávění jsme se vydali podívat přímo na vlky. Viděli jsme celkem asi 6 vlků. Běhali pod lávkou, na které jsme stáli, a snažili se nám schovávat za stromy a křoví. Ale pár fotografií jsme stejně stihli pořídit.
Po Vlčím výběhu jsme vyrazili na výběh s jeleny, který je na Kvildě. Ještě před tim, než jsme vyjeli, nám ale začalo sněžit. Jelikož je říjen, tak nám byl umožněn přístup jen k první pozorovatelně. Ale i tak jsme měli na zvířata krásný výhled.
Muzikoterapie ve Slunečnici
Další díl Muzikoterapie ve Slunečnici byl na téma „Síla drahokamu“.
Těšíme se na další říjnové vystoupení.
Projekt „Muzikoterapie ve Slunečnici“ je podpořen Jihočeským krajem.
Dnešní den byl pro Spolek Slunečnice opravdu výjimečný. Zástupci Českého rozhlasu Andrea Zahradníková, web editorka celé soutěže, Miroslav Tichák, manažer komunikace a Václav Malina, redaktor zpravodajství, nás osobně navštívili ve Vimperku a slavnostně nám předali 1. cenu celorepublikové fotografické soutěže „ Moje jižní Čechy“.
V médiích jsme se o této soutěži dozvěděli již na začátku prázdnin. Umíte si představit, že bychom mohli jezdit na krátké výlety na elektrokole? Tato výhra byla pro nás velikou výzvou. Za celé léto jsme společně navštívili různá zajímavá místa ve Vimperku a jeho okolí. Z těchto výletů jsme si neodvezli pouze krásné zážitky, ale i krásné fotografie. Někteří uživatelé si fotografie pořizovali samostatně, ale někteří z nás potřebovali asistenci při manipulaci s fotoaparátem. Představa výhry byla tak silná a motivující, že jsme fotili a fotili. Pevně jsme věřili, že Spolek Slunečnice hlavní výhru získá! I z toho důvodu, že počet příznivců Spolku Slunečnice je opravdu veliký. Což bylo výhodou při získávání hlasů. Výběr fotografií do soutěže byl velmi zajímavý. Prožili jsme při těchto chvilkách spousty legrace při vzpomínkách na jejich pořizování. Vybírali jsme i z fotografií dříve pořízených. Nakonec jsme vyhodnotili deset fotografií pořízených Lenkou, Mirkou, Mílou, Láďou, Pavlem, Ilonou, Terezou, Kamilou, Soňou a Evou.
Přesto, že jsme přihlásili deset autorů fotografií – uživatelů naší sociální služby, vybrali jsme si pro hlasování fotografii se soutěžním číslem 76 záběru na českokrumlovský zámek pořízený Terezou. Dva týdny byly opravdu náročné. Naši kamarádi nás podporovali v napínavém souboji a denně pro nás hlasovali. A výsledek? Ten už znáte -Spolek Slunečnice získal první cenu – elektrokolo.
Děkujeme všem, kteří nás v této soutěži podpořili a díky kterým jsme vyhráli elektrokolo v hodnotě 30 000,- Kč.
Velké poděkování a pozdrav posíláme Českému rozhlasu České Budějovice.
Na této výstavě můžete shlédnout práce dětí a mládeže se zdravotním postižením.
Jsme tady a něco umíme II.
Putovní výstava „Jsme tady a něco umíme II.“ se na měsíc září přesunula na Odbor sociální věcí a zdravotnictví MÚ Vimperk.
Projekt „Jsme tady a něco umíme II.“ je podpořen Jihočeským krajem.
Během odpoledne jsme se dozvěděli plno zajímavých informací o zdravém životním stylu.
Vytvářeli se pomazánky ze surovin, které nám byly dodány bez předchozí domluvy.
Celkem čtyři družstva mezi sebou soupeřily o tu nejlepší pomazánku. Zvítězila pomazánka celerová, druhá byla koprová a třetí a čtvrté místo obsadili dvě česnekové pomazánky.
U vyrábění jsme se dobře bavili a nakonec jsme si poslechli povídání, pana Kavana z Adaptechu, o nových kompenzačních pomůckách.
Vimperský zámek
V pondělí jsme se s uživateli vydali na náš vimperský zámek. Počasí nám přálo a tak jsme si udělali krásnou procházku a kochali jsme se nádherným výhledem na okolní krajinu. Při cestě zpátky jsem se rozhodli zastavit se v cukrárně, kde si každý dal, na co měl zrovna chuť – někdo měl dort někdo zmrzlinu. Dopoledne jsme si užili a tak se těšíme na náš další výlet či procházku po okolí.
Soumarské rašeliniště
Naším dalším prázdninovým výletem se stalo soumarské rašeliniště. Vlak nás v pátek dovezl na Soumarský most a z vodáckého kempu jsme vyrazili naučnou stezkou k dvoupatrové vyhlídkové věži. Podrobné informace o této lokalitě jsme získávali z informativních tabulí.
Výstava „Svět rudého muže“ nám představila život indiánů. Viděli jsme např. týpí, ohniště s kotlíky, ve kterých se dříve vařilo, ale mohli jsme vidět také indiány v různém oblečení a různě pomalované obličeje. Existuje totiž několik druhů malování na obličej a je rozlišeno i barevně. Jinak vypadá indián před bojem, jinak když jde lovit apod. Expozice se nám všem velice líbila. Po prohlídce této výstavy jsme se procházeli muzeem dál a viděli jsme např. staré hudební nástroje (housle, dudy, flétny , …), oblečení, které dříve nosili králové a královny, viděli jsme staré lodní dělo, staré kočárky, a nakonec jsme prošli expozicí věnovanou motorkám.
Několik z nás se také rozhodlo, že se podívá na hradní věž. Schody na věž Rumpál byly hodně úzké a strmé. Nakonec úplně nahoru došla jen jedna jediná uživatelka.
Po prohlédnutí nádvoří jsme se prošli po strakonickém náměstí a dali jsme si oběd v čínské restauraci, kde jsme si téměř všichni pochutnali na nudlích. Po vydatném obědě jsme se vydali na vlakové nádraží. Po zakoupení lístků a příchodu na naše nástupiště, jsme ovšem zjistili, že náš vlak bude mít několik minut zpoždění. Nám to ale vůbec nevadilo, protože venku krásně svítilo sluníčko. Celou cestu vlakem jsme se koukali z okna a viděli jsme například mlýn z filmů „Slunce, seno…“ od Zdeňka Trošky.
Výlet do Strakonic se všem velice líbil. Už teď se těšíme na další společné výlety.
Radek Smejkal, Pavel Vrcula a Tomáš Indra předvedli, co dokáží vyřezat motorovou pilou ze dřeva za jednu hodinu. Každý vyřezal jeden výrobek. Prvním byla volavka, druhým krkavčí matka s vejci a třetím výrobkem byl potkan.
Během celé hodiny jsme napjatě sledovali, co z obrázku výleze. Například u potkana jsme nejdříve odhadovali, že to bude prasátko, potom myš a nakonec na nás koukal potkan.
Odpoledne jsme si moc užili.
První z her byla napodobenina hry zvané "Dobble". Jedna se o kartičky s různými obrázky. Každá hráč dostane jednu kartičku a zbylý balík kartiček je na stole, poté se hledají stejné obrázky na obou kartách. Ten, kdo najde stejný obrázek, musí říct, o jaký obrázek jde a kartu si ze stolu vezme a takto hra pokračuje, dokud ze stolu nezmizí poslední karta. Vyhrává hráč, který získá nejvíce karet.
Další hrou, kterou jsme hráli bylo známé "Člověče nezlob se!." Nakonec jsme se rozhodli, že si vyrobíme vlastní hrací desku.
U vyrábění i hrají her jsme se všichni skvěle bavili, jak můžete vidět i na fotografiích.
Šumava očima umělců
ŠUMAVA OČIMA UMĚLCŮ, to je název prodejní výstavy knih, obrazů, pohlednic, kalendářů, map, suvenýrů, ale také keramických výrobků Spolku Slunečnice.
Tímto děkujeme organizátorům, že můžeme být součástí této výstavy.
Projekt je podpořen Jihočeským krajem.
Odpolední mlsání
Prázdniny jsou v plném běhu, ale my nezahálíme. Jedno červencové odpoledne jsme měli velkou chuť si společně zanotovat, zahrát si na tamburínu, na triangl.... Ale teplo bylo úmorné. A kdo by v takovém teple nemiloval zchlazení v podobě zmrzliny? Ještě že to máme do cukrárny kousek.... Hmmm, vanilková a oříšková....
ŠUMAVA NA NOHOU
Uživatelé Spolku Slunečnice moc děkují Šumava na nohou, že se mohli zúčastnit benefičního koncertu Šumana na nohou, který se konal v sobotu 9. 7. 2016 v KD Cihelna ve Vimperku.
Koncert jsme si všichni moc užili a jsme moc rádi, že se podařilo získat finance pro Martinku, Rozálku, Daníka, Kubíka a Vládíka.
Přejeme Šumavě na nohou mnoho dalších úspěchů a ještě jednou MOC DĚKUJEME.
Poslechli jsme se příběhy a zazpívali jsme si písničky ze známých českých pohádek.
A jaké pohádky to byly? Například: Co takhle svatba, princi?, Snad přiletí čáp, královno!, Princezna ze mlejna, Zlatovláska a mnoho dalších…
Další dopoledne s paní Žílovou a panem Mikulášem jsme si moc užili a těšíme se na další poprázdninové setkání.
Projekt je podpořen Jihočeským krajem.
Na fotografiích můžete také vidět, jak se tvořili nové obrázky.
Putovní výstava je podpořena Jihočeským krajem.
Muzikoterapie ve Slunečnici
Že hudba léčí jsme se mohli přesvědčit ve čtvrtek 19. 5. s paní Žílovou a panem Mikulášem. Muzikoterapie nevyužívá jen hudby, ale i rytmu, zvuků, tónu, zpěvu, často v návaznosti na pohyb, či výtvarnou tvorbu. Léčebnou metodou je jak hudbu vytvářet a podílet se na ní, tak i poslouchat, vnímat či jinak kreativně zpracovávat. MT využívá verbální i neverbální prostředky. Verbalizovat můžeme zpěvem, rytmizací slov, výkřiky či šeptem. Neverbálně pracujeme s hudbou, rytmem i zvuky. Různé části těla rezonují s jinými zvuky a tóny. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a psychické procesy. Hudba může působit relaxačně, dráždivě či stimulovat energii.
Těšíme se na další setkání, které ve Slunečnici proběhne 23. 6. 2016 od 10. hodin.
Projekt je podpořen Jihočeským krajem.
Myslivost a kynologie
Spolek Slunečnice Vimperk přijal nabídku besedy Jany Pravdové – členky Okresního mysliveckého spolku Písek o myslivosti a kynologii. Ve čtvrtek 12. 5. se zde prolínaly zvuky lesních zvířat. Z jedné strany jste mohli slyšet hlas jelena, koloucha, divokého prasete a jiných zvířat žijících na Šumavě. Po celou dobu přednášky byla našim společníkem lovecká fenka Eny, která nás bedlivě střežila a s grácií nám ukázala pár loveckých triků. Co vlastně ta myslivost a kynologie je? To vše jsme se dozvěděli na přednášce od paní Pravdové, pana Madara a Fábery. Beseda byla zajímavá a poučná. Děkujeme tak zapáleným myslivcům a přejeme jim Lovu zdar.
Květinový den ve Vimperku
Tradiční květnová sbírka, kterou pořádala Liga proti rakovině dne 11.5.2016, měla tento rok jiné téma. Tím letošním tématem byla
"rakovina prsu u žen a mužů“. Žlutou kytičku jste v tento krásný sluneční den mohli zakoupit od zaměstnanců a klientů Spolku Slunečnice, kteří se jako v minulém roce vydali do ulic Vimperka a pomáhali s prodejem měsíčku lékařského. Všem dárcům, kteří si tento žlutý symbol kvítku zakoupili a tím podpořili částkou 6.975,- Kč celorepublikovou sbírku, děkujeme a příští rok v květnu se těšíme na další setkání.
Jsme tady a něco umíme II.
Právě probíhá květnová výstava prací uživatelů Spolku Slunečnice v Městské knihovně Vimperk podpořená Jihočeským krajem.
Jsme tady a něco umíme II.
V měsíci březnu a květnu se výstava "JSME TADY A NĚCO UMÍME II." přesunula do areálu BH Nemocnice Vimperk.
Tímto moc děkujeme paní knihovnici za prohlídku a zajímavé informace ohledně Vimperské knihovny.
„Já obdivuju slepý lidi, neumím si představit, že bych byla slepá,“ řekla nám po besedě jedna uživatelka.