Dětský autismus - autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje a řadí se mezi komplexní vývojové poruchy. Společným znakem jsou poruchy sociální interakce, problémy v oblasti verbální i neverbální komunikace a narušená schopnost představivosti, která se projevuje neobvyklými nebo omezenými, mnohdy stereotypními aktivitami nebo zájmy. Toto vše vede dítě s autismem do role cizince, který nerozumí okolí. Náš svět je pro něj skládankou, jejíž díly do sebe nezapadají. Naučené dovednosti nezvládá aplikovat v nově vzniklých situacích běžného života. Za hlavní příčinu poruch autistického spektra jsou považovány vrozené abnormality mozku.

Atypický autismus - tuto diagnózu použijeme, jestliže porucha nesplňuje kritéria pro dětský autismus. Liší se od dětského autismu tím, že se objevuje až po dosažení tří let věku dítěte nebo nenaplňuje všechny tři okruhy diagnostických kritérií. Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem, - může se jednat o lepší sociální či komunikační dovednosti nebo chybí stereotypní zájmy. U těchto dětí se dříve mluvilo o tzv. autistických rysech. Vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný. Z hlediska náročnosti péče a potřeby intervence se atypický autismus neliší od dětského autismu.

Aspergrův syndrom - tento typ vývojové poruchy popsal už v roce 1944 vídeňský psychiatr Hans Asperger. Sociální abnormality nejsou u tohoto syndromu tak výrazné jako u autismu. Základním znakem je egocentrismus, provázaný malou nebo žádnou schopností či snahou o kontakt s vrstevníky. Typické jsou zvláštní zájmy obsesivního charakteru (např. studování jízdních řádů, telefonních seznamů, sledování určitých televizních programů...). Dávají přednost osamělým aktivitám a komunikují zvláštním způsobem. Je pro ně typické detailní vyjadřování, touží komunikovat pouze o předmětu svého zájmu. Mají velkou slovní zásobu, znají nazpaměť nejrůznější předpisy nebo definice a udivují přesnou a komplexní odbornou terminologií, ale na druhou stranu nedovedou definovat význam některých slov, ani je používat správně ve větě. Jejich řeč má podivnou intonaci, tempo je zrychlené či zpomalené. Hlasový projev může být abnormální, přednes monotónní. Sociální naivita, důsledná pravdomluvnost, šokující poznámky, se kterými se děti nebo dospělí obrací na neznámé osoby, patří rovněž k charakteristickým projevům Aspergerova syndromu. Více postižená bývá hrubá motorika, jedinci jsou motoricky neobratní, mají problémy naučit se jezdit na kole, plavat, bruslit, lyžovat. Intelekt bývá zachován, někdy je nadprůměrný.

Rettův syndrom - jedná se o neurologické postižení, vyskytující se pouze u dívek, jež je způsobeno mutací genu na chromozomu X . Průběh Rettova syndromu, včetně nástupu a závažnosti symptomů je zcela individuální. Děti se obvykle v tomto období vyvíjí normálně, i když jsou časté i drobné abnormality již v raném dětství, jako je  ztráta svalového napětí a  škubavé  pohyby, teprve  poté  následuje  zpomalení  vývoje,  zpomalení  mozku,  problémy
s chůzí, křeče a mentální postižení. Symptomatika Rettova syndromu je velice různorodá, může se jednat o mírnější formy, ale i velmi těžké varianty. U dívek,  jejichž  projevy  splňují  diagnostická kritéria  pro Rettův syndrom, hovoříme o tzv. Klasickém Rettovu  syndromu,  u  ostatních  dívek  se  pak  jedná o atypický autismus, což je pojímáno jako mírnější forma syndromu.